kolektiv autorů
Almanach českých šlechtických rodů 2024
Po restituci jsme se jako potomci šlechty opět stali majiteli větších či menších hospodářských celků s plnou odpovědností za jejich správu a obnovu. A tak vzrostl zájem o návštěvu šlechtických sídel a památek i zájem o historii a aristokracii. Česká historická šlechta ovlivnila politiku a dějiny našeho státu, měla vliv na vzdělanost, podporovala umění i vědu. Jako odkaz zachovala řadu krásných památek, uměleckých děl i pamětihodností ukrytých v zámeckých knihovnách, do kterých se bezpochyby zařadí i toto nové vydání almanachu. Věřím, že poslouží nejen pro odborná historická bádání, ale že potěší a pomůže v orientaci i všem ostatním, kteří se ve volném čase věnují ušlechtilým zájmům a historii.
Lucius Annaeus Seneca
O duševním klidu
Seneca vždy patřil a stále patří k nejznámějším a nejoblíbenějším římským autorům. Jeho filozofické spisy, úvahy a konsolace čili útěchy byly hojně čteny pro naléhavý etický obsah a srozumitelnost. Hledá cesty k mravní odpovědnosti cti, vnitřní svobodě a duševní vyrovnanosti, uvažuje o smrti a o přátelství a jeho prospěšnosti a potřebnosti, chválí odpoutání od materiálních potřeb, prosazuje myšlenku o rovnosti všech lidí apod. Je to filozofie praktického života a lze z ní vyčíst mnoho autorových vlastních zkušeností ze vzrušené doby, kterou prožíval.
Čtenář zde nalezne informace ze všech architektonických oborů a epoch, včetně výrazného podílu architektury Orientu (který bývá často opomíjen) a včetně současné architektury 90. let 20. století.
Chers enfants, imaginez vous qu’une telle chose puisse arriver très bien aussi aux toutous et minettes! Eh bien oui.
Životopisy římských císařů se těšily ve starém Římě i později velké pozornosti.
V této rozkošné knížce milostné korespondence hetér se zvlášť zřetelně zrcadlí lidské vztahy ve světě antiky, vábící současného člověka, zmítaného rozpory moderní civilizace, svou kouzelnou bezprostředností a otevřeností.
Souborné dílo tří velkých římských lyriků, jímž byla láska téměř jediným zdrojem a tématem jejich tvorby, kteří prošli vítězně všemi stoletími evropské kultury a jejichž dílo je podnes živé.
Xenofón, oddaný ctitel a žák Sókratův, souhlasil se svým učitelem především v tom, že filosofové se mají méně věnovat teoretickým úvahám, a více se zabývat věcmi užitečnými lidem.